pátek 19. dubna 2013

3. měsíc a Florida

Dva týdny od minulého článku utekly jak voda. Přijde mi, že to hrozně letí a přitom nic moc tady nestíhám, ale snad se to časem nějak vstřebá. Včera - 18. dubna - jsem začala svůj třetí měsíc tady.
Nejprv začnu fotkami, které jsem slíbila minule:





Výhled na downtown

Golden Gate Bridge

Alcatraz

Golden Gate v pozadí
O tom, kolik lidí si myslí, že jsem z Ruska nebo že v ČR mluvíme rusky nemá cenu mluvit. Ale co mě zaskočilo bylo, když mi jedna paní řekla, že byla v ČR a že byla v Sarajevu! Tak jsem jí slušně řekla, že my máme Prahu a ona se vzpamatovala a prý jojo tam jsem byla tak jsem si říkala, ok na to jsem si zvykla, že Amíci neví, kde ČR je, já taky neznám všechny africké státy, ale když to neví někdo, kdo tam byl tak to je trošku průser. Asi jste viděli, co se stalo v Bostonu. Chlap, co to udělal byl prý z Čečenska a očividně hodně Amíků si myslí, že to je to samé co Česko a to mě pěkně nas*alo. S HP jsem o tom ještě nemluvila, tak jsem zvědavá, co mi na to poví. Teď se budu ,,bát" říct někomu, že jsem z ČR, aby se na mě blbě nedíval, i když vlastně ČR nic nikomu neudělalo. Hold někteří ignoranti by si měli zopakovat zeměpis.
Už jsem se přihlásila a taky si zaplatila víkendový vzdělávací kurz v LA na konci července. Ještě mi zbývá koupit letenku a můžu se začít těšit :).
V SF se minulý týden dost oteplilo. Jeden den to bylo dokonce na opalovačku, a to jsem měla tak volno, zajela jsem si do Starbucksu pro ledovou kávu a sendvič na oběd a dala si skype se segrou na zahradě. Bylo to vtipné, jak jsem zapla kameru a jenom jsem viděla, jak se segra ksychtí a říká ,,to snad není pravda", když mě viděla na sluníčku v tilku a se slunečními brýlemi haha. Už mám Internet v mobilu takže no problem se skypem, s ničím! A to musím říct, jak mám super HM. Vlastně to byl můj nápad mít net v mobilu, protože se mi hodí, když jsem ve městě, abych si našla spoje a mohla používat mapy apod. Zeptala jsem se na to HM s tím, že bych si to ráda platila sama. Musela jsem se jí zeptat, protože číslo, co mi dali spadá pod nějaký jejich rodinný plán, kdy jsem měla veškeré volání a texting zadarmo. Zajeli jsme do obchodu a tam nám poradili nějaký jiný nový plán, kde má člověk volání, texting zdarma s tím, že se za net v mobilu připlácí nějakých 40 dolarů.. Jelikož díky novému plánu HP nějakým způsobem ušetří asi 100 dolarů i s tím, že mi budou platit net tak mi HM řekla, že mi ten net budou platit, že je super, že jsme tam zajeli a tak to vyřešili. Bylo mi to nejprv blbé a říkala jsem jí to, ale trvala si na svém.
Minulou středu měla nejstarší ve škole besídku a chtěla moc, abych tam šla taky tak jsem s nimi jela. Bylo to hezké, taková normální školní besídka jako u nás :).
Chudák HM byla pak ten den na operaci kolene, nemohla moc chodit tak jsem toho dělala doma trošku víc než normálně. Většinou se práce s dětmi dělí mezi nás dvě a tak to bylo víceméně na mně, ale šlo to dobře.
V pátek jsem měla večerku o něco dřív než normálně, protože v sobotu jsme měli ráno odlítat na Floridu. Nakonec mi ráno HM řekla, že let je odložený na odpoledne takže místo ráno jsme vyráželi na letiště až kolem poledne.
HM si pořídila kolečkový vozík, aby nenamáhala koleno. Takže na letišti to vypadalo tak, že jedno dítě tlačilo HM (vlastně se střídali, byli z toho strašně nadšení :) ), další dva nesli každý po jedné berli a já a HD jsme tahali kufry. No to byla komedie, všichni na nás koukali. Už jsem asi zmiňovala, že děti mají rádi ducktaping - používání barevné lepící pásky s různými vzory, z které můžou udělat třeba peněženku. Tak ty lepící pásky použili na to, aby ozdobili berle od HM takže každý je obdivoval :D. Ještě, že jsme všechny řady přešli rychle, měli jsme prioritní přístup, tak jsme se nemuseli cpát mezi většinou cestujících. Na odlet jsme si počkali v nějakém letištním klubu, nebo co to bylo a pak jsme už fičeli. Opět první třídou, místa na nohy tři p*dele, sedadla elektronicky nastavitelná, člověk si to mohl dát i naležato, když chtěl. Dala se zvlášť ovládat a sklápět část sedadla za zády, část pod zadkem a část pod nohami.. Samozřejmě polštářek a deka nechyběli. Po vzletu nám rozdali iPady každému se sluchátky tak jsme mohli koukat na co jsme chtěli, nebo poslouchat či hrát, co jsme chtěli (co měli  nabídce). Jídlo bylo super. Tak si říkám, jak poletím do ČR zase mezi normálními smrtelníky tak asi umřu :D. Ale ne, dělám si srandu.. jenom bude asi těžké zvykat si zas na něco jiného haha.
V letadle byly sedadla po dva takže každý dospělý seděl s jedním dítětem. Já jsem ,,vyfasovala" nejmladší holku M. Ta mi  během letu šeptala, že mi musí říct tajemství.. A to pozor! Prý se kamarádí s vílami, ale nesmím to nikomu říkat! :D
V Miami jsme přistáli pozdě v noci (let nějakých 6 hodin a s časovým posunem plus 3 hodiny), tak jsme šli hned spát, jak jsme dojeli do našeho konda (něco jako byt). Venku bylo skoro 30°C - na umření.
V neděli jsem dostala den off, akorát jsem šla s HP na brunch. To jsem si nemohla nechat ujít, zase tolik dobrého jídla mňam.
Někdy mě překvapuje, jak jsou Amíci přátelští. Tady se v rámci klubu zná každý s každým. Dokonce tu potkáváme jejich známé ze SF! Chlápek se mě ptal, jak se mám tak jsem jen odsekla good, protože jsem fičela za dítětem, HM jak má tu nohu po operaci tak mě poprosila až jim pomůžu nabrat jídlo. Stejně jsem byla ráda, pořád jsem si nezvykla na to povídání si s cizími lidmi, přijde mi to prostě divné, že vás někdo cizí zastaví a dá se s vámi do řeči. Tak jsem teda pomáhala malé a ten týpek zase přišel a zkusil to znovu tak jsem se tomu napodruhé nevyhnula. Kdyby to byl aspoň mladý chlap, ale v tom klubu, kde bydlíme my to je něco jako domov důchodců takže asi tak. Ve vedlejším klubu je mnohem víc lidí, ale tam tak často nejsme..
V pondělí jsem měla dopoledne volno a byla jsem ráda, protože jsem si aspoň pospala krásně, odpoledne jsme jeli na oběd i s babi (mamkou od HM, která tu bydlí celou zimu). Je to fajn paní, taková typická dáma, ale hodná. Akorát mi jí je trochu líto, protože není tak soběstačná, jak by chtěla. Po obědě jsem ji odvážela domů a vracela se zpátky za HM a dětmi k bazénům jen na chvilku. Večer pak měli nějakou daňovou oddechovou párty nebo tak něco :D. Zase spousta starých lidí, děti si hrály s dětmi jiné rodiny takže jsem měla o dva kousky více na hlídání, ale musím říct, že si hráli fakt hezky tak jsem je nějak nemusela moc napomínat nebo tak něco. Zůstávat tady po setmění venku se neoplácí. Jsem tak moc pokousaná od moskytů, že asi umřu.
Západ slunce




V úterý jsem měla zase dopoledne volno tak jsem si zašla do místní posilky - mini místnost asi se 6 stroji - nikdo tam nebyl, tak jsem si trochu zaposilovala po dlouhé době. Doufám, že brzo budu mít čas začít chodit do gym jinak tady nakynu ještě víc. HM mi říkala, že bude chtít začít posilovat to koleno v rámci regabilitace tak že mě může vzít sebou do klubu v SF do gym tak jsem teda zvědavá. Tím pádem bych mohla ušetřit za gym na nějakou dobu :). Odpoledne jsme trávili u bazénů, tentokrát až do večera a mně ani nijak nepřišlo, že by sluníčko pálilo, protože pofukoval větřík, ale pak večer jsem to pocítila. Červená jak rak a spálená jak prase. Díkybohu další den pršelo tak jsem nemusela na slunce.
Ráno jsem začínala brzy. HM měla nějakou práci v kuchyni na stole a děcka si vymýšlely, že chtějí vajíčka (přitom jsme je neměli) tak HD navrhl, ať jdeme na snídani do klubu a to jsem mu v duchu děkovala, že se nemusím s ničím piplat a vypořádávat se s jejich vymýšlením ohledně jídla haha. Tam si vybrali co chtěli a bylo to. A pozor! Dokonce se super slušně chovali, to jsem čuměla. DOKONCE mi jeden starší pán řekl: ,,Vaše děti se vážně umějí hezky chovat." Tak jsem mu hned říkala, že to nejsou moje děti a přemýšlela jsem, jestli mě ta au pair job tak změnila, že teď vypadám ve 20 na to, že mám za sebou 3 porody, přičemž nejstaršímu dítku je 9. Pán se zarazil a říkal, že i přesto jsou dobře vychované heh. By je měl vidět jindy haha. Po snídani jsme měli jako většinou dopoledne vymezené na učení. Holky sice mají prázdniny, ale kluk ne. Omluvili ho ze školy, takže nafasoval hodně věcí na doma tak na tom pracujeme. Odpoledne jsme jeli do kina, kdy se k nám připojila další rodinka s 2 dětmi. Večer jsme jeli všichni na večeři - moje rodinka a další dvě.. Já vyfasovala extra stůl s děckami a dospělí seděli extra. Kromě svých 3 kvítek mi tam přibyl jeden kluk (7) a 3 holky (8,6,4) tak si to umíte představit se sedmi dětmi u stolu, kromě dvou nejstarších nikdo neuměl pořádně číst takže jsem se z každého snažila dostat, co bude jíst, koukat, aby se chovali slušně. Náš malý začal dělat scény. Pak jsem je po večeři dostala na starost a abychom šli do hrací místnosti pro děcka.. byly dvě na jednom patře, každá v jiném rohu, takže malí přebíhali z jedné do druhé a já se snažila mít přehled, kde těch 7 trpaslíků zrovna je a jestli máme pořád všechny.. No to byla taky komedie.
Ve čtvrtek jsme jeli na výlet odpoledne takže sluníčko minimálně a hlavně jsem se už namazala, už jsem celkem i zhnědla, teď ať se nezačnu šoupat a bude to fajn.. Bylo to skvělé, jeli jsme na místo, dalo by se to nazvat mini zoo s mořskými tvory, papoušky a plazy. Poprvé jsem viděla delfína z blízka a taky delfíní show. Dalo by se říct, že jsem byla nadšená asi stejně jako děti a ty teda byly super excited! Fotky asi řeknou víc. Enjoy :)

Ready..

Jump!



Můj favorit :)


Delfíní show





Do tohohle jsem se zamilovala :D


Americký úsměv :)

:)

Připravit..

A jede.. :)




A dneska (pátek) jsem měla dopoledne pro sebe, takže vyspávání, nějaký skype a ulívačka, ani do té gym jsem se nedokopala. Odpoledne jsme stihli skoro dokončit všechen schoolwork a HM mě vyslala s dětmi do jiného klubu k bazénům, tak jsme vzali golf car a fičeli jsme s malými. Děcka chtěli k laguně - něco jako menší jezírko, kde mají různé šlapadla a kajaky na půjčení. Takže jsem je namazala a rozvalila se na lehátko haha. Akorát jsem sledovala, kde které dítko zrovna je a co dělá. Později jsem šla na kajak se starší a přidala se k nám malá, ale veslovat chtěla jen ta starší tak nás vozila a měli jsme to teda jako prohlídku. Dojeli jsme k menší pláži, kde byl náš kluk s nějakým kamarádem tak se k nám ti dva taky nalodili, což bylo podle mě už moc, ale tak kajak se nepotápěl pod námi tak whatever. Pak začal foukat silnější vítr, takže nás to neslo ke kraji na kameny tak děcka vyplašené.. Začali řvát, že umřeme a tak.. to zrovna trochu přeháněli :D.. malá to nemohla uveslovat ani náhodou, já taky ne :D tak jsme každý pomáhali veslovat rukama, ale to prd pomáhalo takže jsem se naštvala, sundala si tričko a skákala do vody ať je odtáhnu od těch kamenů k pláži. Tak na mě začali řvát, že tam jsou nějaké barakudy nebo co, ale já nevěděla co to je tak jsem chytla zadní část kajaku a prostě jsem plavala, nezájem :D tak malí nadšení a to bylo pak jenom samé, že jsem je zachránila a že jsem jejich hero :D nejstarší mi řekla you must really love children a smála se tak jsem si s ní chvíli o tom povídala, o předminulé au pair a celkem jsem čuměla.. a ona pak prý, že barakudy jsou ryby, co koušou nebo co :D a říkala, že to myslí vážně tak se na to musím zeptat HP :D. Tak pak jsem zase byla rozvalená na lehátku. Malým přišli kamarádi tak si všichni vlezli na velké šlapadlo a hezky si hráli. Chytali ryby do sítěk, plavali, blbli a tak. Asi po hodině zajeli zase k těm kamenům a po nějaké chvíli začali řvát HEEELP, tak já na ně že co se děje. A oni, že J. is bleeding (krvácí) tak mě úplně vylekali, tak jsem běžela tam k nim na okolo té laguny.. Za mnou fičel tatík od holky, co tam byla s nimi, ale to jsem zjistila až když jsem byla u kamenů. Na ty kameny byl zákaz lezení, ale tak co mi zbývalo. Jinak bych se k nim nedostala.. Tak jsem jim všem po jednom pomohla vylézt.. Zrovna k nim dopluli nějací větší kluci na kajaku tak jsem je poprosila, jestli by ten jeden neodvezl to šlapadlo zpátky, byly tam všechny hračky, síťky atd. tak byl jeden tak hodný, že souhlasil. J. nakonec měl šrám nad kolenem, v  jednom místě hlubší, ale nebylo to tak hrozné. Vyděsili mě ale pěkně. Došli jsme k lehátkům a tam už čekala HM, zrovna dorazila - perfektní načasování vážně.. Celou dobu si krásně hráli a zrovna jak se něco posralo tak ona dorazí. Ale byla v pohodě. Vzala jsem malého k recepci a tam mi dali dezinfekci a náplasti tak jsme to zalepili. Malý nadšený z toho, že má zranění tak to vykládal a ukazoval každému na potkání :). Zbytek dne jsme strávili u bazénu a večer se vydali na večeři do jednoho baru, kde jsem si dala krůtí sendvič. Ty jejich jídla mi tu přijdou divná. Všude mají stejné ryby, jen pár jídel na výběr, saláty a sendviče.. To mi přijde, že i v ČR máme větší výběr v restauracích, ale asi to je tím, že jsme tady v klubu, kde se dostanou přes bránu jenom členové. Mají to tu hlídané, není to otevřené pro veřejnost tak jim to asi stačí hold.
Zítra mám svůj den off, ale jelikož tady není nic super extra co dělat než se rozvalovat u bazénu a jak se znám tak bych prospala celé dopoledne tak zítra s HP v 10 vyrážíme na lodi někam. Děcka jsou z toho excited tak by to mělo být fajn. Nemyslím si, že tam budem nějak extra dlouho takže volné odpoledne a večer si užiju tak či tak.
Nakonec chci poděkovat všem, co čtou tenhle blog.. Kolikrát se mi nechce věřit, kolik lidí tady chodí, jak koukám na ta čísla :). Doufám, že se máte fajn, ať už jste v ČR nebo v zahraničí :)). Pokusím se napsat příští článek dříve než po 2 týdnech :)

2 komentáře:

  1. tedy, já vůbec nevím, co říct...z tvých článků mi přijde, že prác au pair je procházka rlůžovým sadem...každopádně jsem ráda, že jsi spokojená, alespoň to tak vypadá =o) a fotky jsou úžasné!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :) Procházka to určitě není, někdy to je těžké s malýma, ale myslím, že si nemůžu na tuhle rodinu stěžovat :)

      Vymazat