středa 25. prosince 2013

Let it go! Část 1

(Článek z 20. 12.) aneb problém s blogem vyřešen. Yay! 
Co se dělo v listopadu..

Dětem dneska skončila škola a začaly oficiálně zimní prázdniny, takže odpoledne jsme všichni dostali special odměnu a šli jsme do kina na nový film - Frozen. Na to, jak se mi smůla lepila tenhle týden na paty, se dnešek celkem vydařil. Sice jsem neměla dopoledne daleko k tomu, abych se rozbrečela, ale čert to vem. Nakonec jsem si řekla, že jsou horší věci a nějak se to zvládne. Film mi zvedl náladu, žádná tuctová pohádka, ale vtipná super story s úžasnými efekty. Takže Let it go!





Než se dostanu k tomu, co se takhle podělalo.. Navážu tam, kde jsem skončila. Byli jsme na Díkuvzdání a na mé a host mum narozeniny na Floridě. Vím, že bych si neměla stěžovat. Kdo by nebyl rád, že je v zimě v teple.. ale prostě v tom klubu - soukromém rezortu, kde býváme jsou mí host rodiče (věk 45 a 49) nejmladší členové (nepočítaje děti) a personál taky, takže volný čas trávím s rodinou anyway. Ten týden byl v pohodě. Horší to bude teďka, když tam budeme dva týdny, ale kdoví.. Možná to uteče, že se ani nenaděju a už budem zpátky a já si budu přát, abych byla zase v teple haha.. V SF byla teď zima, šlo to pod 10° C. Vím, že to je teplo oproti ČR, ale já už jsem tím počasím tady tak zhýčkaná, že si neumím představit větší zimu. Tenhle týden v pondělí bylo dokonce 20° C, což bylo úplně parádní. Pak už to šlo zase dolů.

Zpátky k Floridě. Dva dny před odletem měla malá menší melt down. Rodiče byli pryč a já malé ukládala do postele. Malá jako vždycky chtěla mámu. Většinou to dělá, protože nechce jít spát a tímhle to zdržuje. Tak jsem jí řekla na to to, co vždycky, že když máma přijde, že ji dá angel kiss, když bude spát. Nějak měla ten den blbou náladu a pořád kňučela, tak jí říkám, že má dvě možnosti. Buď dostane good night kiss and hug jako obvykle ode mě a půjde spát a nebo odcházím bez pusy a bude muset jít spát anyway. Na to mi řekla "go" tak jsem šla ke dveřím, načež na mě zavolala, že ne ven z pokoje, až odejdu z baráku a že si přeje, aby nebyly žádné au pair. Já jsem plynule pokračovala pryč, slzy v očích a říkala jsem si, jestli mi to za to stojí.. Tak nějak se snažím mít od nich odstup, ale hold po 10 měsících spolu to moc nejde. Na jednu stranu jsem ji chápala, na druhou mi to bylo líto. Ona si totiž myslí, že kdyby tady nebyly žádné au pair, že by máma byla doma, ale ona by nebyla.. Zavolala by jinou nanny, stejně tak jak to dělá, když já jsem někde pryč a ona má plány. Tátu mají v práci nonstop od rána do večera, vidí ho jen ráno, kolikrát i o víkendech. Druhý den jsme se k sobě chovaly tak nějak neutrálně s malou. Třetí jsme odlítali a to mi oznámila, že se mnou sedí v letadle. Sedíme vždycky po dvou - 1 dospělý + 1 dítě. Tak jsme o tom mluvila a řekla mi, že jí to je líto.. A pak bylo všechno zase fajn, jakoby se to nikdy nestalo.. V letadle měla úžasnou hlášku. Zakoukala se z okna, venku tma. Otočila se na mě s roztomilým, zamyšleným a nechápavým výrazem: "I don't get it. How can the pilot see where he's going?" (Nechápu to. Jak může pilot vidět, kam letí?).

Po 6 hodinovém letu (plus 3 hodiny časový posun) jsme přistáli v Miami pozdě večer a po hodině jízdy do našeho conda (apartmánku) jsme šli hned spát. Ráno jsme si přispali, protože jsme byli pořád na kalifornském čase. Tentokrát jsme tam měli všichni menší zpestření. V tom rezortu tráví celou zimu host babička. Je bohužel po mrtvičce a není úplně schopna se o sebe sama postarat, takže s ní bydlí její kamarádka, která jí zároveň i se vším pomáhá. A právě tu kamarádku přijel zrovna ten týden na Díkuvzdání navštívit její vnuk - 21, pěkný, vysoký :D - říkejme mu J. Já byla ráda, že tam je konečně někdo my age, HM byla očividně ráda taky a malá se nám zamilovala :D. A to jsme teda těžce nechápali.
Byla neděle. Byl to můj day off, ale byla jsem s host mum a dětmi u bazénu, protože taky, co jiného tam.. J. se k nám přidal a zatímco si šel pro drink, děti si hrály ve vodě a já ležela rozplácnutá na lehátku, HM mi začala domlouvat ,,rande". Jak jsem řekla, byl to můj den volna a ona mi navrhla, že  místním kině hraje film Gravity a že bychom na to s J. mohli jít spolu. Nějak jsem z toho nebyla nadšená, spíše jsem to odkývala jakože ok a myslela si, že to nechá plavat a zapomene (ona zapomíná většinou dost věcí). Už jsme byli na odchodu, když se ho zeptala na to samé, co mě a že ať přijde k nám mě vyzvednout a že se můžem stavit pak i někam na drink, že mi bude za pár dnů stejně 21, že to je ok. Já jsem stála a koukala.. :D
Doma mi dala instrukce s HD, že by raději abych já řídila naše golfové vozítko, že ho přeci jen tak moc neznají a ví, že já jsem VELMI zodpovědná.. Hlavně, že ona mě s ním posílala někam haha. Bylo to celkem vtipné. Hlavně mi přijde, že host mum mě má za anděla svatého někdy.. Ne že bych nebyla :D. Tady jsem poměrně nikam nechodila, protože mi nebylo ještě 21 a nikam do baru a ani klubu mě nepustili, pokud jsem si nenašla jinou cestu. Beru to ale jako výhodu. Za těch 9 měsíců jsem si u HM vybudovala takovou důvěru a nehodlám si to pokazit. Hádám, že kdybych chodila od začátku někam, že by to možná vypadalo trošku jinak. Na drink jsme nakonec nešli, protože si zapomněl své ID. Kino bylo nuda. Teda film byl nuda. Seriously, tak nudný film jsem snad ještě neviděla. Možná to bylo i tím, že jsem některým částem ani nerozuměla, ale očividně to nebylo mou anglinou, protože on jim nerozuměl taky :D. On nudný nebyl haha, ale tak nějak nevím. Měla jsem z toho smíšené dojmy :D. Plus on vysílal smíšené signály. Víc bych to nerozebírala :D. Vylezli jsme z kina, venku lilo, celkem zima. Takže my dva chudáčci jsme došli k promočenému golfovému vozítku a jeli jsme zatopenými golf cart stezkami. Nějak se to táhlo, nějak jsem neměla náladu, bála jsem se, že to utopím :D. Ty kaluže byly nehorázně hluboké, plus to pořádně neodtékalo, protože ta cesta pro golf carts byla ohraničená patníky takže se to tam celkem drželo. Chvíli jsem jela po cestě, protože se to nedalo, ale hold po tmě mezi auty to nebyla moc prdel, takže pak zase zpátky na stezku. Dojela jsem, HP vypadali trochu překvapeně, že jsem doma tak brzo. Ptali se, jestli byl hodný a choval se slušně :D, tak jsem jim to odsouhlasila a koukala s nimi chvíli na TV.

Malá byla z něho paf haha. Byl s námi asi 5 dní, ne pořád, jen občas, ale během té doby ho nabalovala skoro nonstop. Už nevím, jak to šlo přesně po sobě, ale tady jsou střípky z toho jak. Enjoy :D


Rozzářená, málem se rozpouštěla :D, vyznala mu lásku a mimo jiné, abych to shrnula: ho odtáhla sednout si a popovídat extra mimo zbytek skupinky se slovy "Let's go hang out together over there". :D 
- Chytala ho za ruku. 
- U stolu, když odpověděl na něčí otázku, že nemá girlfriend tak se malá postavila (ruku v bok) se slovy "Watch it!" :D
- Když odcházel tak mu řekla "I want to jump on you and climb on you" :D
- Když nechtěla někam jít/něco dělat a byla protivná tak jí stačilo říct, že tam možná bude a šla hned :D
- Odešel večer od nás se slovy "We can hang out together at the pool tomorrow", malá to pochopila, že jen s ní a ne se všemi a natěšeně pobíhala a říkala: "Mia, he asked me out". Pak se pozastavila a zaraženě prý: "Mia, but I don't get it.. Why did he ask you out first?" :D (Den předtím jsme byli v kině).

- A u bazénu další den, když přišel za námi, přiběhla celá natěšená k nám a začala se z ničeho nic polívat vodou z kyblíku :D

Vím, že to (asi) nedělala s určitým úmyslem všechno, ale prostě my dospělí to chápeme jinak :D

S HM jsme se shodly, že nechceme vidět, co bude dělat, až bude starší (a to HM o většině věcí ani neví :D)


V pátek ráno (mé narozeniny) se s námi přišel rozloučit. Dvojčata mi zrovna kreslili přání, tak malá ho donutila, až mi taky napíše :D. Mám ho pěkně schované :D. - Je mi líto to vyhodit - to víte.. :D

Ten den měli host rodiče s dětmi jet do Miami za známými na každoroční "Decorating Christmas Tree Party". Bylo jim líto mě nechat na narozeniny samotnou tak mě vzali sebou. Předtím mě ještě vzala HM ke kadeřnici ostříhat (dárek od host babičky) a pak s dětmi na narozeninový oběd do restaurace. Řekla mi, až si taky objednám víno. Servírka chtěla ID. Já pipinka jsem si nevzala pas, jen český řidičák jsem měla a ona mi to nechtěla uznat :D. HM se tam rozčílila, že prý chce mluvit s manažerkou, že sorry, že by neřekla, kdybych tam přišla s kámoškou, ale že tam jsem se 45-letou ženskou a dětmi. Servírka argumentovala, že to není vládou schválený doklad. HM na to, že to teda je, akorát ne americký, ale český a číšnička jí nemohla odpovědět větší blbost, prý že ona česky neumí. Takže HM šla za manažerkou a já dostala své víno po 10 minutách dohadování haha. Dostala jsem celkem hodně dárků. Od dvojčat stříbrné náušnice ve tvaru kotvy, aby mi to připomínalo Floridu. Od nejstarší sadu mini parfémů, od HM fancy peněženku a od každého přání včetně toho od J. Na závěr mi ještě přinesli kousek dortu se sršícím zlatým proudem jisker. Nevím, jak to pojmenovat, nebyla to klasická prskavka, skoro mi to připomínalo takový malinký zlatý déšť nebo jak se ten typ ohňostroje jmenuje :). Lidi kolem na mě koukali, to moc příjemné nebylo :D.
K večeru jsme všichni i s HD odjížděli na tu party. Nikdo mě tam neznal, já neznala nikoho, ale bylo to super. Bylo nás tam celkově 11 dospělých a 9 dětí. Děti pomáhaly zdobit stromeček, hrály koledy a na obrazovce se promítaly fotky z předchozích předvánočních večírků. Po večeři přišlo na dárky. Každé z dětí dostalo od hostitelky po dárku a po tom, co se všechny rozdaly, hostitelka přišla s oznámení, že dneska to jsou mé 21. narozeniny a že má pro mě taky něco. Všichni mi zazpívali Happy B-Day a pak i HM dostala balíček, protože den předtím byly i její narozeniny. Obě jsme dostaly krásné náušnice. Pak přišlo na vtipnou výměnu dárků. Každý dospělák měl přinést nějaký vtipný dárek, něco, co by si člověk normálně nekoupil pro sebe, ale pokud by to dostal, tak by to využil. HM koupila třeba domácí sadu na výrobu piva. Losovalo se a já skončila s extra přenosnou dobíjecí baterkou, kterou jsem chtěla vždycky haha. Člověk to nabije, dá si to do kabelky a pak když se mu vybíjí mobil tak ho k tomu připojí a mobil se pěkně z toho dobíjí v kabelce..
Odjížděli jsme jako poslední hodně pozdě. Já řídila, jeli jsme do hotelu. Ráno vstávání, snídaně. Host rodiče s dětmi šli na loď s lidmi, u kterých jsme byli na párty. Jeli zpátky do našeho rezortu a já si sama odřídila autíčko zpátky. Sice jsem se toho trochu bála, přece jen přes hodinu cesty po trase, kterou jsem předtím nejela, ale Google Maps v mobilu to jistily :). ,,Doma" jsem byla celkem brzy a měla jsem asi 4 hodiny jen pro sebe.

V den Díkuvzdání jsme byli ještě s J. Nebylo to nic extra. Byla jsem s malými u bazénu a on se objevil jako vždycky. Nejlepší malý se ho ptal, jak je možné, že se vždycky objeví tam, kde jsme my :D. Měli jsme všichni i s rodiči společný oběd a pak šel J. k nám a hrál s HP a se mnou domino. Byla celkem sranda. Pak jsme se šly všichni chystat na večeři, vyzvedli jsme babičku, její kámošku a J. u nich a šli do klubu. Všichni jsme jedli spolu u kulatého stolu. Bylo to pěkné. Každý si objednal, co chtěl. Vždycky bylo na výběr ze 2 nebo 3 jídel pro každý chod. Nejprv předkrm, pak salát nebo polévka, hlavní chod a dezert. Já zkusila krocana, ale musím říct, že mi vůbec nechutnal a ani ta jejich nádivka. Takže příště krocan rozhodně ne. Bylo to zvláštní, protože jinak mi ve všem jiném chutná. Malý se choval hnusně a otravně, seděl mezi mnou a J. a na J. šlo vidět, že ho měl už taky plné kecky. Malý měl všechno, co chtěl, ale nic mu nebylo dobré, nad vším ohrnoval nos. I já, která s nimi mám normálně hodně trpělivosti, jsem už toho měla dost. Ignorovala jsem ho a říkala si, že tam má rodiče tak ať se starají. Já už nevěděla, co dělat nebo co mu říct. Měl fakt blbý večer.
HM slavila ten den narozky tak dostala svíčku u obědu i u večeře a všem připomínala moje zítřejší narozeniny a snažila se až se cítím fajn. Už během dne mi říkala že si v pátek zajedem na vlasy a budem mít oběd na oslavu, ale já se stejně cítila blbě, ani ne tak přes den jako spíš večer, kdy my teprv měli 6 večer tady a já věděla že u nás už to jsou moje narozeniny.. a lidi mi začínali psát zprávy na fb. Večer byl celkově nic moc pro mě, teprv první narozeniny bez celé rodiny, upřímně celkem těžké. Po večeři jsme šli odvést host babičku domů, J. pomáhal HD s babi zatímco já s HM šla odvést děti. 
Co taky na téhle práci nesnáším, člověk tady potká tolik lidí, ale přitom si může být jistý, že až odsud odjede tak je nejspíš už nikdy neuvidí. Je to celkem těžké, doma když odjíždíte tak víte, že tam ti lidi budou, ale až budete odjíždět odsud tak je už nikdy neuvidíte znovu. Takže to moc nedává smysl se tady s někým přátelit, ale na druhou stranu bez kamarádů se to vydržet taky nedá. Tady je každý takový nevázaný, potkávají lidi a let them go. Na to si nemůžu zvyknout. To mi připomíná, volala nám naše rodinná babysiterka, že se bude vdávat, že je zasnoubená a v létě se stěhuje do Austrálie. Už teď se přestěhovala k rodičům do jiného města, takže řekněme má jediná Americká kamarádka je fuč. Mám tady hodně kámošek, ale všechno au pairky. Nějak tady nenarážím na Američanky my age nikde a třeba v obchodě se běžně s někým neskamarádíte. 

Malá mi před spaním říkala, až si nechám pootevřené dveře, že mi chce dát birthday card ráno do postele, aby tam byla až se probudím.. to bylo hrozně hezké od ní.

V sobotu jsme byli jako i jiné dny na ryby s dvojčaty. Malý chytil 3, malá chytila mě :D. Odhákovávala jsem ryby a motala prut jako profík :D. Byla jsem na sebe pyšná :) :D. Na to, že jsem to nikdy předtím nedělala.

V neděli jsme měli budíček v 4:30 ráno a v 5 jsme odjížděli na letiště. Snídaně tam a pak v letadle větší. Miluju to, že lítáme první třídou, protože takhle jsme si sklopili sedačky jako postel, dostali polštář a deku a krásně se vyspali. Noční let do Bostonu oproti tomu byl noční můra haha, ale to až v příštím článku.




Žádné komentáře:

Okomentovat