Poslední den jako au pair

A je to tady - můj oficálně poslední den jako au pair. Host mom se mě ráno ptala, jestli si zítra přispím (jinak vstávám na sedmou) a mně to pořád nedochází. Pořád mi přijde, že zítra bude normální den jako každý jiný.
Tenhle víkend byl parádní. Sice se nedělo nic neobvyklého, ale pro mě to bylo special. V pátek jsme večer koukali s malými na film. Měli jsme movie night. To samé pak v sobotu. Zůstala jsem doma a udělala si odpočinkový den pro sebe. Host rodina mi řekla, že to je poslední sobotní večer, co budem spolu a že co chci abychom měli na večeři. Navrhla jsem sushi, a tak jsme host mom a já v sobotu dělali doma sushi a musím říct, že se nám povedlo. Po večeři jsme měli zase movie night a já pak šla na chvíli ven na drink.
V neděli jsme s kámoškami jely na brunch do typicky americké restaurace a pak na nákupy do centra. Snažím se už moc toho nekupovat, ať se nějak sbalím pak, ale potřebuju dokoupit ještě pár maličkostí, které mi ještě chybí. Mimo to taky budu potřebovat koupit druhý kufr.
Naše rodinná ex babysitterka R. (která se odstěhovala do Austrálie) je zpátky v Kalifornii na pár týdnů a v neděli byla zrovna ve městě tak jsme se sešly. Prošly jsme se po Union street a obešly pár obchodů. Malým a rodině sháním ještě nějaké dárky na rozloučenou a taky jim tady už nechám něco na Vánoce. Narazila jsem na velkou knížku plnou map, ale není to typický atlas. Každá mapa je kreslená a má na sobě stovku kreslených obrázků s typickými věcmi, které najdete v jednotlivých městech nebo té zemi. Byla tam i ČR, takže jsem neváhala a malým to koupila. Jsem z té knížky tak nadšená, že bych si nejraději koupila i jednu pro sebe :D. Pak pro celou rodinu mám fotoknihu s našimi nej momenty za uplynulé dva roky a nějaké maličkosti. Teď mi už chybí dárek pro host mom. Má narozeniny příští týden - jen den před těmi mými.
R. mě pak zavezla domů svým mustangem kabrioletem (vždycky jsem chtěla jet tím autem) a zůstala se mnou, že počká na host rodinu, ať je taky může pozdravit. Malí si hned všimli auta na ulici a byli rádi, že ji vidí. Už byl jejich bedtime tak je rodiče šoupli do postele a ještě dlouho potom jsme si my dospělí povídali a smáli se nad historkama od protinožců. Mluví tam sice anglicky, ale chudák R. jim kvůli slangu a přízvuku někdy stejně nerozumí. Nemůže pořádně ani chodit, protože oni jak řídí nalevo tak i chodí nalevo a vyhýbají se člověku nalevo a my jsme zase zvyklí napravo tak automaticky chodíme napravo, což není problém, dokud Američan a Australan nejdou naproti sobě a mají se sobě vyhnout :D.
V poslední době mi přišla host mom nějaká podivně zamlklá a nějak mi nešlo do hlavy proč. V neděli jsem ale pochopila. R. se zmínila o nové au pair a o mém odjezdu a host mom řekla jednu větu a už začínala brečet a říkala, že o tom nemůže mluvit. Přijde mi, že i děti tím, jak jsou starší, to řeší víc než s minulou au pair a hlavně jim dochází víc, že mě jen tak neuvidí.

A jak to bude vypadat následující dva týdny?
Tenhle týden už budu mít volno, občas rodině s něčím pomůžu - což mi přijde normální, když tady budu pořád bydlet, jíst, používat auto a všechno.. Ne že oni by to po mně chtěli, ale myslím, že to je slušné a nice thing to do. Rodina v neděli odlétá na Floridu a mně v pondělí tady přiletí pár holek do SF. Rozhodla jsem se neutrácet peníze za nějakou dovolenou, ale ještě si pořádně užít San Francisco a dělat holkám průvodce. Provedu je po městě, ukážu jim super místa a tím si to tady ještě užiju.. Už máme zabookovanou tour na Alcatraz, což bude paráda. Zbytek se uvidí podle počasí. Snad bude hezky :).
Holky odjedou ke konci týdne a já budu mít narozeniny a rodina přijede zpátky. A pak už za pár dní budu sedět v letadle. Rodina plánuje večeři v restauraci na rozloučenou a abychom oslavili mé narozeniny. Prý mají pro mě překvapení s dětmi tak jsem zvědavá.

Bývala au pair mi říkala, že jí došlo, že odjíždí, až když byla v letadle. Jsem zvědavá, kdy to začne docházet mě :)

A málem bych zapomněla. Nejstarší v sobotu konečně nechali propíchnout uši a dostala první naušnice! U nás v ČR to dělají miminům normálně, ale tady je to BIG DEAL. Holky nemají propíchnuté uši, dokud jim není minimálně 10. Takže si umíte představit, jak byla nadšená :).

Naše home-made sushi - nevypadá nejkrásněji, ale chutnalo skvěle a hlavně drželo pohromadě takže to byl úspěch :D